Dobrý den. Měl jsem tu čest být pozván do tohoto blogu jako přispěvatel. Této příležitosti se ihned chopím a spáchám nějaký článek. Na to si čas najdu vždy.
Abych se držel tématu, přistoupím k problematice času. Johýsek se o čase /málo času, udělat si čas/ již zmiňoval. Zmíním se i já.
Často hovoříme o tom, že na něco nemáme čas. Je to takzvané slovní klišé. Času máme všichni stejně, ani mnoho ani málo. Jednotka času je daná a naše rozhodnutí spočívá v tom, jak tento čas využijeme. Nebo by tomu alespoň v ideálním stavu mělo být. V zásadě se dá s časem dělat mnoho zajímavých věcí. Můžeme dělat jen věci které jsou příjemné hned, nebo lze dělat věci, které jsou nepříjemné, ale důsledky nichž jsou v budoucnosti pocity příjemné. Vezměme si takový jednoduchý příklad, jakým jakým je sběr dřeva. Uvažujme o modelové situaci. Máme jeskyni dva plus KK a ležíme na terase z listí, sledujíce podzimní oblohu. Sluníčko dosud hřeje, ale noc bude chladná. Než stín borovice doputuje k našemu ohništi, dole u řeky se sejde pár lidí asi tak v našem věku a bude se dovádět. Nejpříjemněji nás oslovuje představa, jak se připojujeme k svým vrstevníkům a za zvuků bubnů z volské kůže a třeskotu sloních klů se poddáváme rytmu a lačným očím mužských lovců, klouzajících po našem ladném těle. Ale není to jediná představa činnosti, která se nám nabízí. Je tu ještě jedna, bezbarvá a fádní. Vidíme se, jak paběrkujeme lesem a ničíme si záda ohýbáním se po uschlých větvích. Představa této činnosti je nepříjemná, dalo by se říci až hořkokyselá. Tolik k pocitům v našem těle. Co zvolit? Příjemné či nepříjemné?
Zkusíme první variantu. Nastupuje extáze, radost a naplnění. Zářicí podvečer se končí, vracíme se do naší jeskyně a balíme se do kůží. Chlad začíná lezavě postupovat po naši dosud rozechvělé kůži, zalézá za nehty a barví náš dech na bílo. Začíná dlouhá a krutá noc chladu. Ale naštěstí se vše odehrává pouze v naší fantazii. Je to naše fantazie a my si ji můžeme měnit tak jak chceme. Zařadíme zpětný chod a scéna se vrací dozadu časem až do místa, kdy se rozhodujeme, co s načatým večerem.
Naše kroky šelestí podzimním lesem a na zádech cítíme pomalu se zvětšující zásobu dřeva. Jdeme už po třetí. Občas zaslechneme zvuky bubnů a klapot klů z dola od řeky. Cítíme závist k těm kteří si užívají. Pocit nikterak příjemný, ale snesitelný.
Večer je tu. Rozděláváme oheň a začínáme s opékáním pečeně. Venku se ochlazuje a nás se začíná zmocňovat příval tiché spokojenosti, že chlad a zima se definitivně zastavil před prahem naší jeskyně a že jsme v suchu a teplu. O něco později přicházejí přátelé. Z jejich domova je vyhnal chlad. Za trochu toho tepla se s námi podělí o zážitky z jejich večera. Prohřívají si skřehlé ruce a omrzlé zadnice. A jářku proč ne. Možná neměli dost času na to, aby si nasbírali trochu toho suchého chroští.
Tolik ode mne o času.
Jw to vážně úžasný pocit poznávat názory lidí kolem :) Ale když se budu držet Tvého příspěvku...tak trochu po celý den žiju svojí fantazií a v duchu si přemítám, co bych ráda dělala. Z toku těchto pozitivních a hřejivých myšleneke mě ale stejně nakonec vytrhnou povinnosti, které jsou nevyhnutelné a které, pokud je nesplním, přinesou jenom problémy. A proto se nyní opravdu snažím udělat nejdříve to, co je pro mě méně přijatelné než ostatní. A musím přiznat, že to je skvělý pocit :)
OdpovědětVymazatNo to je velice zajímavé,ta zkušenost že to NEPŘÍJEMNÉ mi přinese nakonec PŘÍJEMNÉ.
OdpovědětVymazatJe to tak trochu proti různým duchivním knihám založeným na názoru, že člověk může jít kupředu životem tak, že poslouchá svoje tělo a nechá se jím vést..tedy dělá pouze to, co je mu PŘÍJEMNÉ.
Nicméně jsem si opět vzpomněla na .."srdce Ti dá touhu,ideu,chuť..ale rozum Tě k tomu dovede"
Jo a ještě něco..já bych to viděla tak, že bych byla v té první partě(ta co si užívá v záblescích zapadajícího slunce) s tím, že můj milý mezitím běhá po lese a sbírá dříví..abych se pak mohla ohřát u jeho ohně v teplý jeskyni :o)..takže jasný, jít cestou PŘÍJEMNA..
OdpovědětVymazatTak to je taky řešení...já osobně jenom nevím, kde hledat takového milého, který by tímto způsobem dělala všechno :D Ale tak co, i dokonalí mužský existujou :-P
OdpovědětVymazatJak to tady čtu po těch 5 letech, tak mě to nutí přemýšlet jestli se něco změnilo.
OdpovědětVymazatCo myslíte změnilo?
Ahoj..a v jakém smyslu změnilo? Myslíš v tom, zda dělat věci příjemné nebo rozumné? Nebo naše skupinka?Cítím že se změnilo opravdu hodně..a le asi bychom si měli upřesnit, kterou oblast si k diskuzi vybereme.
OdpovědětVymazat